Mikulovsko

Kliknutím na mapu ji zvětšíte.

Je to především malebnost krajiny a přírodní krásy Pálavy, které lákají k výletům do okolí Mikulova. Je to místo, kde krajina sálá nejen sluncem, ale i bohatou historií. Můžete tak stanout na místech, kde před dávnými lety žili lovci mamutů a vytvořili Věstonickou Venuši nebo poznat podobu legionářského tábora císaře Marka Aurelia, který zde stával.

Město Mikulov nabízí zachovalé historické centrum se zámkem, tradiční návsí a sklepními uličkami. Silná vinařská tradice předávaná z pokolení na pokolení se odráží v každodenním životě místních lidí a sklenka vína vypitého přímo ve sklípku vám potvrdí, že v kraji, které vínem žije, vznikají jen výborná vína.

Příjemné teplé podnebí pobízí v letním období k svlažení v Novomlýnské nádrži, která se stala oblíbeným místem k trávení dovolené a nabízí dostatek vyžití jak pro koupání, tak pro vyznavače vodních sportů.

Přehled rozmanitých možností, které vám tento region nabízí, najdete na www.mikulovskoregion.cz.

Mikulovská vinařská stezka

Je součástí rozlehlé sítě Moravské vinařské stezky, která provází malebnou moravskou krajinou cyklisty, in-line bruslaře, vodáky i jezdce na koních. Zájemcům ukáže nejen kouzlo rozlehlých vinohradů a zajímavé přírodní a historické památky, ale zavede je i do sklepních uliček.

Na své cestě můžete narazit na mnoho doprovodných akcí od koštů přes vinařské slavnosti až po lidová taneční vystoupení. Poznáte kraj vína v celé jeho jedinečnosti, a to i s lidmi, pro které není výroba výborného vína práce, ale poslání.

Mikulovská vinařská stezka vám ukáže to nejzajímavější na trase:

Valtice – Úvaly – Sedlec – Mikulov – Nový Přerov – Novosedly – Brod nad Dyjí – Pasohlávky – Ivaň – Strachotín – Dolní Věstonice – Pavlov – Bulhary – Lednice

Podrobnější informace s kompletní sítí stezek najdete na www.vinarske.stezky.cz.

Terroir

rez-pudou

Vliv klimatických a půdních podmínek na kvalitu vína.

S pojmem terroir stále častěji pracují vinaři a stále více jej vyhledávají i zákazníci. Filozofie důrazu na terroir odkazuje na jedinečnost konkrétní vinice a výjimečnost polohy, která kráčí ruku v ruce s originálním původem vín.

Pálava, místo s neopakovatelnou atmosférou, strmě vystupuje z mírně zvlněné krajiny lužních lesů dolního Podyjí jako nejzápadnější výspa Karpat. Její vápencové skály sem zavleklo třetihorní alpinské vrásnění pravděpodobně z oblasti Malých Karpat jako příkrov, který překryl mladší třetihorní sedimenty. Pro pěstování révy vinné představuje Pálava jedinečné místo vinorodé severopanonské nížiny, kde je členitější a vrchovinský terén velmi vzácný. Teplé a suché klima ovlivňují kontinentální vlivy od východu a současně mediteránní podnebí z jihu.

Horniny bradel mají nadbytek vápníku, na jejich úbočích jsou mohutné návěje vápenných spraší vzniklých jako sedimenty poslední doby ledové doprovázené staršími vápenitými jíly. V jižní části mikulovské podoblasti, a to jak na Valticku, tak v okolí Novosedel a Dolních Dunajovic jsou rozšířeny písky, které překrývají jílovité sedimenty. Právě odtud z hlubokých sprašových nebo lehčích hlinitých půd čerpá vinná réva širší škálu živin pro tvorbu aromatických látek a výraznější tóny extraktu. Dává tak vzniknout vínům se zcela jiným charakterem než v jiných podoblastech.

Mikulovská vinařská podoblast

Mikulovská vinařská podoblast leží ve vinařské oblasti Morava a je tvořená částí území okresu Břeclav a okresu Brno‑venkov. Vlastní plocha vinic činí cca 3 700 ha. Tato podoblast vznikla v květnu 2004 v souvislosti s novým uspořádáním vinařských oblastí, které přinesl vinařský zákon č. 321/2004 Sb. a jeho prováděcí vyhláška č. 324/2004 Sb. Mikulovský bioregion zabírá Mikulovskou pahorkatinu s vápenitými půdami v okolí Pálavy, Dunajovické vrchy a Valtickou pahorkatinu s mohutnými návějemi spraší a pískovou plošinu Bořího lesa. Podnebí tu je velmi teplé a suché. K největším vinařským obcím patří Valtice, Novosedly, Mikulov, Dolní Dunajovice, Sedlec u Mikulova, Brod nad Dyjí, Popice, Pavlov.

Bílé odrůdy tu jsou vysázeny na podstatně větší ploše vinic a výrazně tu převažuje Ryzlink vlašský. K němu se druží tradičně Veltlínské zelené. Mimořádnou kvalitu má i zdejší Rulandské bílé a Chardonnay. Severně od Pálavy se dobře daří odrůdám Ryzlink rýnský, Tramín červený, Pálava a Aurelius. Další nejvíce pěstované odrůdy: Veltlínské zelené, Müller-Thurgau, Svatovavřinecké, Frankovka, Neuburské a Sylvánské zelené. V hlinitějších půdách Dunajovických vrchů se k Ryzlinku vlašskému přidává další odrůda typická pro Mikulovsko – Veltlínské zelené. Na méně vhodných polohách to je i Müller Thurgau a na Valticku Neuburské a Sylvánské zelené. Severně od Pálavy to jsou obce Strachotín, Pouzdřany a Popice známé víny Ryzlink rýnský, Tramín a Pálava, která vznikla na Šlechtitelské stanici vinařské v Perné podobně jako odrůda Aurelius.

Podoblast VOC Mikulov

Z modrých odrůd tu jsou nejvíce zastoupeny Svatovavřinecké, Frankovka a Zweigeltrebe. V poslední době se zkouší ve větší míře Cabernet Sauvignon a Merlot. Co do rozlohy je největší vinařskou oblastí v České republice. První zmínky o pěstování vinné révy pocházejí z okolí Pálavy, z dob římských válek, kdy zde legie Marka Aurelia měla předsunutou vojenskou stanici. Centrem této oblasti je město Valtice. Už v roce 1873 zde byla založena Střední vinařská škola s velkou vinařskou tradicí. V areálu valtického zámku má sídlo i největší český pěstitel Vinné sklepy Valtice. V zámeckém sklepu z roku 1430 se skladuje 600 tisíc litrů nejkvalitnějšího vína. Celkem má tento podnik kapacitu 6,5 milionu litrů tohoto opojného nápoje.

Rozloha vinohradů mikulovské vinařské podoblasti je stejná jako rozloha původní mikulovské vinařské oblasti. Podloží je složeno z vápenitých jílů, písků a spraší. Mezi Valticemi a Lednicí se rozprostírá Lednicko-valtický areál, památka světového kulturního dědictví UNESCO.

Od historie k současnosti

Na místě zvaném Hradisko u bývalého Mušova objevili v minulém století archeologové pozůstatky římského vojenského tábora z 3. století našeho letopočtu. Římští legionáři tehdy pod Pálavou založili první vinice; ze zdravotních důvodů totiž pili vodu smíchanou s vínem a nechtěli být odkázáni na dovoz vín ze své vlasti.

Vinařství na Moravě se rozšířilo v dobách Velkomoravské říše a první opravdu věrohodné doklady o rozvinutém pěstování révy vinné na Mikulovsku na přelomu prvního a druhého tisíciletí máme z archeologických nálezů slovanského osídlení. Například z hradiska Vysoká zahrada u Dolních Věstonic. K největšímu rozvoji vinařství v kraji došlo po roce 1249, kdy se Mikulovsko a Valticko stalo součástí panství rodu Lichtenštejnů. Obchod s vínem byl zdrojem příjmů šlechty a měšťanů a mnoho obcí si díky výrobě vína vydobylo významné ekonomické postavení. Jmenujme například obce Sedlec, Dolní Dunajovice, Pavlov a Perná. Významnou úlohu ve vývoji vinařství na Moravě a Mikulovsku obzvlášť sehráli novokřtěnci, kteří do kraje přišli z oblasti dnešního Švýcarska v 16. století a spolu s nimi údajně i odrůda Sauvignon, ale především moderní postupy ve vinohradnictví a vinařství. Mikulov byl jejich první zastávkou a místem, kde získali azyl.

Mezi dobovými listinami, pečetěmi, horenskými řády a privilegii mají své místo i překrásné kolorované mapy katastrů vinařských obci a viničních tratí. Historickou raritou je přehledná mapa mikulovského panství s vinicemi z roku 1802. Podobně se dochovaly mapy polí a vinic v obci Perná či mapy vinic ve Strachotíně.

Celková aktuální výměra: 4 737 ha
Vinařské obce: 30
Vinařské tratě: 182
Počet pěstitelů: 2350

Kontakt

+420 736 489 351
info@vocmikulov.cz

Adresa

VOC Mikulov z. s.
K Vápence 69, 692 01 Mikulov
IČ: 26679931

Sociální sítě